Říká se tomu Japanese Cheesecake protože „sušenky v jogurtu“ zněly nepřesvědčivě a v Česku to zafungovalo

Vezměte co nejjednodušší recept, dejte mu chytlavý název a úspěch je zaručen. V posledních týdnech se na sociálních sítích, a to i mezi českým publikem, rozjel skutečný boom kolem Japanese Cheesecake neboli „japonského cheesecaku“. Proč se ale právě tenhle dezert stal virálním?

Proč je tento trend všude

Dnes je téměř nemožné otevřít sociální sítě a na tenhle recept nenarazit. Je nejvíc probíraný, nejčastěji opakovaný a nejvíc kopírovaný, a stal se jasným hrdinou snídaní a svačin posledních týdnů. Japanese Cheesecake je název, který zní exoticky a lákavě, i když upřímně, s klasickým cheesecakem má tenhle dezert společné hlavně to, že obsahuje jogurt. Přesto se často uvádí, že trend skutečně přišel z Japonska a pak se velmi rychle rozšířil do celého světa, včetně střední Evropy. Povedený název je ale jen jedním z důvodů popularity, protože recept doslova „ovládl“ sociální sítě a je těžké najít food blogera nebo domácího nadšence, který by neukázal svou verzi. Podobné vlny už se objevily i dřív, když se zničehonic vynořily jiné gastro trendy a na chvíli se staly tématem číslo jedna.

Tři ingredience a téměř žádná práce

Mluvit o jednoduchosti tohoto receptu znamená podcenit její význam. Skládá se jen ze tří ingrediencí, kterými jsou jogurt, sušenky a káva. Příprava nevyžaduje troubu, kuchařské zkušenosti ani kuchyňskou váhu. Na Japanese Cheesecake stačí sušenky namočit do kávy a pak je zasunout svisle do jogurtu. Všechno se navíc dělá přímo v plastovém kelímku, bez misek, forem a zbytečného nádobí. Jogurt se jen doplní až po okraj a tím aktivní část končí. Pak už je potřeba jen počkat, minimálně půl hodiny, a mnoho lidí v Česku, stejně jako jinde, nechává dezert v lednici klidně přes noc. Právě během tohoto odpočinku sušenky nasají vlhkost, změknou a zjemní chuť jogurtu, který bývá obvykle kyselejší.

Personalizace dělá polovinu úspěchu

Dalším důležitým důvodem popularity je možnost snadné personalizace, protože recept se dá bez námahy přizpůsobit vlastním chutím a každý si může vytvořit svou verzi. Používají se různé sušenky, vybírá se jogurt s požadovanou tučností, povrch se posype kakaem a přidává se čokoláda, ořechy nebo čerstvé ovoce. Vzhled hraje také svou roli, protože i přes minimalismus působí dezert upraveně a lákavě, což je pro sociální sítě a vizuální vnímání jídla zásadní.

Fit a light zní hezky ale rozhodují porce

Zároveň se často přehlíží otázka výživové hodnoty. Na sociálních sítích se opakují slova „fit“ a „light“, v praxi však záleží hlavně na poměrech. Některé verze obsahují příliš mnoho sušenek, a pak jde spíš o dezert než o lehkou snídani. V posledních letech se i v Česku mění přístup k jídlu, méně se mluví o striktních zákazech a více o rovnováze, umírněnosti a vědomé volbě. Proto jsou ceněné recepty, které vypadají pěkně a zároveň zůstávají rozumné složením, jenže odlišit je od čistě „trendových“ variant není vždy snadné.

Proč tomu propadáme všichni

Ve skutečnosti na tom není nic zásadně nového. Spousta lidí už dávno kombinovala jogurt, sušenky a kávu v rámci běžné snídaně. Pokud nám tyto věci chutnají zvlášť, je logické, že budou chutnat i dohromady. Dokud ale podobné experimenty zůstávají doma v kuchyni, nevyvolají žádný rozruch. Jakmile se ukážou veřejně, objeví se pocit sounáležitosti, společného trendu a účasti na něčem aktuálním. Když to dělají všichni a stane se „společensky přijatelné“ namáčet sušenky do jogurtu, roste chuť nebýt stranou. Strach z toho, že nám uteče hlavní téma dneška, tedy FOMO, funguje stejně ve všech zemích včetně Česka a do velké míry právě on podobné virální kulinární vlny pohání.

About
Latest Posts

Dušan Tomek

Je český badatel a praktik alternativní medicíny, známý především svou prací v oblasti tradiční východní diagnostiky a ozdravných metod. Narodil se v roce 1954 a žije a působí v České republice.

Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.

Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.