Spodní zásuvku pod troubou léta považují za sklad, i když se v českých domácnostech už dávno používá jinak

Spodní zásuvku pod troubou si v mnoha českých bytech ze zvyku spojují s ukládáním plechů, forem a roštů. U řady moderních trub však plní úplně jinou roli a může znatelně usnadnit vaření. Jde o udržování teploty hotových pokrmů před servírováním, což se v českých domácích doporučeních i recenzích spotřebičů zmiňuje stále častěji.

Není to jen zásuvka, ale zóna pro udržení tepla

U mnoha trub, které jsou běžné i v Česku, není spodní dvířko určené ke skladování, ale k udržení tepla. Když trouba pracuje, prostor se zahřívá zbytkovým teplem a umožní ponechat hotové jídlo, talíře nebo pečivo teplé až do servírování. Je to praktické zejména tehdy, když je jídlo hotové dřív než dorazí hosté, nebo když chcete naservírovat vše najednou, aniž byste se rozptylovali dalšími drobnostmi v kuchyni.

Je však důležité počítat s tím, že tato funkce není u všech modelů, proto je před použitím dobré nahlédnout do návodu ke konkrétní troubě.

Proč je nebezpečné skladovat tam plast

Používat spodní zásuvku jako úložiště potravinové fólie, plastových dóz nebo obalů může být rizikové. Při zapnuté troubě se teplota uvnitř prostoru zvyšuje a plast se může deformovat. V českých domácnostech to nezřídka vede k nepříjemnému zápachu a někdy i k poškození uložených věcí, zejména když se trouba používá často.

Výrobci proto doporučují využívat tento prostor pouze k určenému účelu, tedy na nádobí, hotové pokrmy nebo pečivo, které potřebujete dočasně udržet teplé.

Čím se liší moderní modely trub

U starších a základních modelů, které se v českých bytech stále vyskytují, nemá spodní zásuvka obvykle vlastní ohřev. Pouze akumuluje část zbytkového tepla z hlavní komory, což stačí na krátké předehřátí talířů nebo na udržení tepla čerstvého pečiva, ale na dlouhodobé udržování teploty to nestačí.

U novějších vestavných trub, které jsou v posledních letech v Česku populární, může být spodní prostor vybaven samostatným topným prvkem. Teplotu v takové zásuvce lze nastavit přibližně v rozmezí 30 až 80 stupňů. To rozšiřuje možnosti využití od šetrného rozmrazování potravin až po rozpouštění čokolády nebo kynutí těsta.

Jaký je rozdíl mezi běžnou zásuvkou a vyhřívanou zásuvkou

Běžná spodní zásuvka funguje díky zbytkovému teplu z trouby. Hodí se pro krátkodobé udržení teploty, nemá však regulaci a není určená k dlouhodobému udržování tepla.

Plnohodnotná vyhřívaná zásuvka má vlastní ohřev a umožňuje přesně nastavit režim. V českých recenzích spotřebičů se uvádí, že takové řešení se častěji objevuje u modelů střední a vyšší třídy a výrazně zvyšuje komfort v kuchyni.

Praktické tipy pro používání zásuvky pod troubou

Aby funkce fungovala účinně a bezpečně, vyplatí se dodržovat několik jednoduchých pravidel.

Zásuvku předehřejte několik minut před servírováním jídel.
Nepřeplňujte ji, protože příliš těsné uložení brání rovnoměrnému rozložení tepla.
Vyhněte se otevřeným pokrmům s vysokou vlhkostí, aby se uvnitř nehromadila pára.
Vždy si ověřte doporučení výrobce v návodu ke konkrétnímu modelu.

Časté otázky, které se řeší i v českých domácnostech

Jak poznat, jestli má trouba funkci ohřevu ve spodní zásuvce? Informace bývá uvedená v návodu nebo v technických parametrech modelu. Pokud je možné nastavit teplotu, jde o plnohodnotnou vyhřívanou zásuvku.

Dá se použít místo mikrovlnné trouby? Na udržování teploty ano, na rychlý ohřev studených jídel ne vždy, protože záleží na výkonu a konstrukci.

Jaká teplota je považovaná za optimální? Pro většinu jídel se hodí rozmezí 50 až 70 stupňů, pro práci s těstem nebo čokoládou je vhodnější nižší teplota.

About
Latest Posts

Dušan Tomek

Je český badatel a praktik alternativní medicíny, známý především svou prací v oblasti tradiční východní diagnostiky a ozdravných metod. Narodil se v roce 1954 a žije a působí v České republice.

Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.

Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.