Vany a sprchové kouty mizí do minulosti, v českých interiérech je teď v kurzu jiný formát

V českých domech a bytech se stále častěji upouští od klasických van a uzavřených sprchových koutů. Robustní konstrukce ustupují modernějšímu přístupu, otevřenému prostoru bez zbytečných příček.

V současných koupelnových interiérech se prosazuje nová filozofie, sprcha už není izolovaná, ale stává se přirozenou součástí místnosti. Místo masivních van přicházejí střídmé „mokré zóny“, kde je vše podřízeno pocitu volnosti a jednoduchosti.

Proč jdou stěny do pozadí

Hlavní výhodou takového řešení je vizuální vzdušnost. Když zmizí vysoká vanička a masivní příčky, koupelna působí výrazně větší a světlejší, což je zvlášť důležité v typických českých bytech. Voda odtéká přes téměř neviditelný liniový žlab zapuštěný do podlahy se správným spádem. Skleněné zástěny se omezují na minimum, často jde jen o jednu panelovou stěnu, a někdy se nepoužijí vůbec, pokud to dispozice dovolí.

Co to přináší v běžném provozu

Praktické výhody zde nezaostávají za vizuálním efektem:

Snazší úklid. Nejsou tu špatně dostupné rohy, spáry ani okraje, kde se obvykle hromadí nečistoty a plíseň, hladké povrchy se dají snadno umýt.
Bezpečí pro všechny. Absence prahů snižuje riziko zakopnutí nebo uklouznutí, což ocení zejména rodiny s dětmi i starší lidé.
Nadčasový design. Střízlivá, čistá estetika bez zbytečných detailů zůstává dlouho aktuální a nevyžaduje časté změny.

Z čeho se skládá styl

Aby prostor působil jednotně a moderně, používají designéři v Česku nejčastěji kombinaci několika postupů:

velkoformátové obklady, které snižují množství spár
skrytou nebo nástěnnou sanitární techniku
závěsný nábytek, který vytváří efekt „vznášení“ nad podlahou

Otevřená sprchová zóna není jen módní trend, ale vědomá volba ve prospěch pohodlí, hygieny a vizuální lehkosti. Takový přístup promění běžnou koupelnu v klidný prostor téměř jako malé domácí spa, kde každý detail podporuje pocit pořádku, světla a volnosti.

About
Latest Posts

Dušan Tomek

Je český badatel a praktik alternativní medicíny, známý především svou prací v oblasti tradiční východní diagnostiky a ozdravných metod. Narodil se v roce 1954 a žije a působí v České republice.

Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.

Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.