Mastný povlak a připálené stopy v kuchyni se často špatně odstraňují i běžnými prostředky — člověk musí drhnout opakovaně. Obzvlášť to platí pro skvrny, které jsou „připečené“ k povrchu indukční desky nebo plynového hořáku. Ani s chemickými čističi nemizí hned, a tak mnoho lidí v Česku začíná hledat silnější varianty.
Přitom doma má skoro každý něco, co obvykle vyhodí: vaječné skořápky, jedlou sodu a vodu. Z těchto tří ingrediencí lze připravit přírodní čisticí prostředek, ve kterém současně funguje mechanické čištění i chemická neutralizace.
Vaječná skořápka je z více než 90 % tvořena uhličitanem vápenatým. Je dostatečně jemný, aby povrch nepoškodil, ale zároveň poskytuje jemný abrazivní účinek. Jedlá soda, běžně používaná v české domácnosti, má zásadité vlastnosti a pomáhá neutralizovat molekuly tuku.

Po spojení těchto složek vzniká dvojí efekt: nečistota se z povrchu mechanicky odstraní a tuk se chemicky rozkládá. Další výhodou je opětovné využití kuchyňských zbytků, což dobře zapadá do rozšířeného českého přístupu k úsporám a ke snižování zátěže pro životní prostředí.
Je důležité počítat s tím, že vaječná skořápka může být zdrojem salmonely, proto je před použitím nutná sterilizace. Vhodné je zahřátí na 60 °C po dobu 20 minut nebo na 70 °C alespoň na 3 minuty.
Mytí a dezinfekce skořápek je klíčový krok
Před použitím je potřeba skořápky důkladně opláchnout pod tekoucí vodou. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat odstranění tenké vnitřní blány — je důležité ji úplně stáhnout rukama.
Pokud na bláně zůstanou bílkovinné zbytky, časem se mohou kazit, což vede k nepříjemnému zápachu a ke vzniku plísně. Po manipulaci se skořápkami se doporučuje umýt si ruce mýdlem, aby se předešlo křížové kontaminaci.
Na sušení můžete použít to, co je v českých domácnostech běžné: pánev, horkovzdušnou fritézu nebo troubu. Na pánvi stačí skořápky zahřívat na mírném ohni 3–5 minut, v horkovzdušné fritéze asi 15 minut při 160 °C, v troubě 10–20 minut při 120 °C.
Jakmile skořápky lehce změní barvu a při dotyku se snadno drolí, je proces dokončen. Při použití pánve je důležité je nepřepéct do ztmavnutí — stačí lehké zezlátlení, aby se zachovaly vlastnosti uhličitanu vápenatého.
Vyrobit jemný prášek
Vysušené skořápky se rozemelou na jemný prášek pomocí mixéru nebo hmoždíře. Čím jemnější částice, tím účinnější a bezpečnější je čištění. Větší kousky si s povlakem poradí hůře a zvyšují riziko poškrábání povrchu.
V mixéru lze požadované konzistence dosáhnout za 3–5 minut, skořápka je však tvrdý minerál a může urychlit opotřebení nožů. Proto je lepší tento způsob používat nejvýše 1–2krát měsíčně. Pokud plánujete prášek připravovat pravidelně, hmoždíř je šetrnější varianta.
Hotový prášek se smíchá s jedlou sodou a vodou v poměru 1:1:1. Na jednu polévkovou lžíci prášku se vezme jedna lžíce sody a jedna lžíce vody a vše se důkladně promíchá do pasty. Směs by neměla být ani příliš řídká, ani příliš hustá — konzistenci lze podle potřeby upravit množstvím vody.
Nanést na houbičku a odstranit mastnotu i připáleniny
Malé množství pasty se nanese na houbičku a krouživými pohyby se vyčistí znečištěná místa. Prostředek je vhodný na indukční i plynové varné desky, nerezové hrnce, skleněné nádoby a termohrnky, stejně jako na další tvrdé povrchy.
Směs se hodí i do hůře dostupných míst, například do vnitřku nádoby mixéru, kde běžné prostředky často fungují hůře.
Opatrnost je potřeba u nepřilnavých povrchů. I když je uhličitan vápenatý považován za jemný abrazivní materiál, při silném tlaku může zanechat mikroskopické škrábance. Na takových površích je lepší čistit velmi jemně a pokud možno směs používat jen na části bez povlaku — například na vnější straně nebo na dně nádobí.
Po čištění je vhodné povrch několikrát důkladně opláchnout vodou, aby se zbytky směsi úplně odstranily.
Skladování směsi a působení jedlé sody
Hotovou pastu lze skladovat v hermeticky uzavřené nádobě bez přístupu vlhkosti 2–3 měsíce. Pokud se dovnitř dostane vlhkost, soda může ztvrdnout a prášek ze skořápek se může slepit, proto je po použití potřeba nádobu pevně uzavřít.
I když je praktické připravit si prostředek dopředu, nejdřív se doporučuje udělat malé množství a ověřit si výsledek. Pomáhá to vyhnout se zbytečným nákladům i přebytkům.
Jedlá soda má slabě zásaditou reakci s pH přibližně 7,9–8,3. Mastné nečistoty mají zpravidla kyselý charakter, a tak při kontaktu se sodou dochází k neutralizační reakci. Tuk se tím mění do podoby, která se snadněji smývá vodou, takže při oplachování odchází čistěji.
Pokud směs zkontrolujete lakmusovým papírkem, zbarví se do modra — tím se potvrdí zásadité prostředí.
Proměna vyhazovaných skořápek v čisticí prostředek má význam i z ekologického hlediska. Každoročně se ve světě likvidují obrovské objemy skořápek a jejich opětovné využití pomáhá snížit množství odpadu a zároveň omezit spotřebu domácí chemie.
Navíc to skoro nic nestojí. To, co obvykle končí v koši, může nahradit kupovaný čistič a vydrží dlouho. Z běžného kuchyňského odpadu se tak stává užitečný a praktický nástroj pro úklid.
- Karpatka po česku: oblíbený dort s vanilkovým krémem bez vyvalování korpusů, lehký, nadýchaný a rozplývá se na jazyku - 4 února, 2026
- Nastrouhejte brambory, přidejte kmín a dejte do trouby. Aromatické bramborové placičky po česku bez smažení a zbytečného oleje - 3 února, 2026
- Není nutné čekat, až se voda začne vařit: zkušení kuchaři prozrazují nejlepší moment, kdy dát knedlíčky do hrnce - 3 února, 2026