Horkovzdušné fritézy se i v Česku aktivně propagují jako pohodlný způsob, jak připravit křupavé jídlo s minimem tuku. Před nákupem je však důležité znát i druhou stránku věci, protože tyto přístroje mají řadu nevýhod, o kterých se v obchodech často mluví neradi. Pokud je člověk nebere v úvahu, může přijít zklamání už během prvních měsíců používání.
Mnoho kupujících snadno podlehne lákavým slibům jako „křupavé jako z fritézy, ale zdravější“ nebo „rychle a bez námahy“. I proto se horkovzdušné fritézy objevují čím dál častěji v českých kuchyních. Při střízlivějším pohledu je ale jasné, že tento přístroj se nehodí do každé domácnosti a nevyhovuje každému stylu vaření.
V reklamních materiálech bývá horkovzdušná fritéza často představována jako univerzální zařízení, které nahradí troubu, pánev i klasickou fritézu. V praxi však hodně záleží na detailech, které při nákupu často zůstávají stranou. Kdo zná hlavní slabiny předem, ušetří nejen peníze, ale i frustraci.
Nevýhody horkovzdušné fritézy na které se často neupozorňuje
První věc, se kterou se majitelé setkávají, je rozdíl ve výsledcích přípravy. Mezi levnějšími základními modely a dražšími variantami mohou být výrazné rozdíly. Nestabilní teplota a způsob proudění horkého vzduchu často vedou k nerovnoměrnému zhnědnutí. U některých modelů je potřeba jídlo často obracet nebo koš protřepávat, jinak část zůstane měkká a část se naopak zbytečně vysuší.
Dalším důležitým bodem je kapacita. Aby hranolky nebo zelenina opravdu zkřupavěly, koš se nesmí přeplnit. Při hustém naplnění vzduch hůř cirkuluje. Pro rodinu to často znamená přípravu na více dávek a větší kusy masa nebo několik komponent najednou se do menšího prostoru často nevejde.
Chuťově navíc horkovzdušná fritéza ne vždy naplní očekávání. Hranolky bývají méně zlatavé, obalované pokrmy se mohou rychleji vysušovat a u některých jídel je stejně potřeba trochu oleje, aby výsledek působil přesvědčivě. Při výrazném zhnědnutí škrobových potravin se také zmiňuje riziko vyšší tvorby akrylamidu, proto se jídlo nedoporučuje připravovat příliš do tmava.
V běžném provozu mohou vadit i rozměry přístroje. Mnoho horkovzdušných fritéz je poměrně velkých a kvůli odvodu horkého vzduchu potřebují volný prostor nad sebou, což může být problém pod horními skříňkami typickými pro české kuchyně. U některých modelů je výrazně slyšet ventilátor, zejména v bytech s kuchyní propojenou s obývacím prostorem. Pokud je potřeba přístroj neustále uklízet, používá se postupně méně.
Hlavní nevýhody stručně
- relativně vyšší pořizovací cena
- zabírá místo na pracovní ploše
- u některých modelů znatelný hluk
- čištění může být časově náročné
- může docházet k nerovnoměrnému propečení
- při častém používání je spotřeba elektřiny citelná
- omezená kapacita koše
- riziko při poškozených nebo nekvalitních nepřilnavých površích
- chuť se liší od jídel z klasické fritézy
Samostatnou pozornost si zaslouží údržba. Koše a vložky mají rohy a spoje, ve kterých se usazují tuk a drobky. I když lze některé části mýt v myčce, ne vždy to znamená snadné čištění, protože časté mytí může urychlit opotřebení nepřilnavé vrstvy. Jakmile se povrch poškodí, jídlo se začne více přichytávat a údržba je složitější. Postupem času se mohou v přístroji držet i pachy.
Pokud jde o spotřebu energie, většina horkovzdušných fritéz pracuje s příkonem přibližně 1400 až 2000 wattů. Mohou být úsporné při rychlé přípravě menších porcí, ale při vaření na více dávek se tato výhoda ztrácí. Zároveň se diskutuje i otázka materiálů, protože u levných povrchů nebo při přehřívání může docházet k uvolňování nežádoucích látek, proto se v českých doporučeních stále častěji zdůrazňuje kvalita, teplotní limity a šetrná péče.
Celkově může být horkovzdušná fritéza užitečným pomocníkem, ale rozhodně nejde o univerzální řešení pro každou kuchyni. Promyšlený přístup k nákupu pomáhá vyhnout se přehnaným očekáváním a vybrat zařízení, které bude skutečně odpovídat konkrétní domácnosti i kuchyňským návykům.
Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.
Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.
- Ekologické. Ne vždy Co se může z papírových utěrek dostat do vašeho jídla - 11 února, 2026
- Dušené zelí s osmaženou cibulí po česku - 10 února, 2026
- Mnozí to znají proč prádlo v sušičce v českých domácnostech neschne - 10 února, 2026