Únor není čas na pauzu s hrnkem čaje u okna.
Pro zkušené zahrádkáře a chalupáře v Česku je to startovní měsíc, kdy se pokládá základ budoucí úrody. Zatímco venku ještě leží sníh nebo se drží noční mrazy, na parapetech a ve sklenících začíná nejdůležitější fáze sezony, tedy výsevy plodin s dlouhou vegetační dobou. Když teď zvolíte správné druhy, do jara získáte silné, otužilé sazenice a sezonu zvládnete předběhnout téměř o měsíc.
Jakou zeleninu se vyplatí vysévat už v únoru
Ne všechny plodiny stihnou při pozdějším startu dát úrodu včas. Přednost dostávají takzvané pomalé druhy, které dlouho budují kořenový systém a zelenou hmotu, což je v českých podmínkách obzvlášť důležité:
- Rajčata: zejména vysoké odrůdy a hybridy do skleníků, které jsou v českých zahradách velmi oblíbené.
- Papriky: a to sladké i pálivé, protože semena klíčí dlouho a sazenice se vyvíjejí pomaleji.
- Lilky: které potřebují co nejvíce času, aby do výsadby vytvořily pevné a silné keříky.
- Celer bulvový a řapíkatý: u něhož může vegetační doba dosahovat zhruba 170 až 180 dní.
- Pórek a cibule ze semen: které při raném výsevu lépe vytvoří plnohodnotnou nať nebo cibuli.
Praktický tip na listovou zeleninu je jednoduchý, pokud máte zateplenou lodžii, zimní zahradu nebo vytápěný skleník, můžete na konci února vysít špenát, petržel, kopr nebo koriandr. V českých podmínkách se pak první vitamínová sklizeň často daří už kolem poloviny dubna.
Květiny které vám poděkují za časný start
Pokud chcete, aby záhony, balkony i terasy hrály barvami už na konci května, únor je vhodný pro výsev okrasných druhů s dlouhou dobou vývoje od vyklíčení až po nasazení poupat.
- Petúnie, lobelky a violky: které patří ke klasice do truhlíků i venkovních nádob.
- Eustoma: ceněná pro jemné květy, ale vyžadující trpělivost a dostatek času.
- Hvozdík Shabo a stále kvetoucí begonie: které se vyplatí předpěstovat s předstihem.
- Šalvěj a přímořská cinerárie: oblíbené v městské i zahradní výsadbě.
Při únorovém výsevu tyto rostliny stihnou zesílit a často začnou nasazovat první poupata už v době, kdy je budete přesazovat do volné půdy nebo do nádob.
Tři hlavní pravidla pro úspěšné únorové sazenice
Bez těchto podmínek mohou i kvalitní semena dát slabé rostliny:
- Světlo je základ: v únoru je v Česku přirozeného světla stále málo a bez přisvětlování se sazenice rychle vytahují, proto je lepší použít fytolampu nebo silné LED osvětlení a svítit 12 až 14 hodin denně.
- Teplo a umírněnost: pro klíčení rajčat, paprik a lilků je vhodná teplota kolem 23 až 25 stupňů, po vzejití lze teplotu snížit na 18 až 20 stupňů a zalévat opatrně až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu oschne, aby se předešlo chorobám.
- Postupné otužování: zhruba 10 až 14 dní před výsadbou je dobré začít sazenice zvykat na chladnější vzduch, nejprve je dávat na balkon nebo do skleníku na krátkou dobu a postupně čas prodlužovat.
Praktická rada zní nespěchejte s výsevem všeho najednou a řiďte se termíny výsadby ve svém regionu v Česku i informacemi na sáčku se semeny. Přerostlé a vytáhlé sazenice se obvykle ujímají hůř než mladé, kompaktní a silné rostliny.
Když začnete včas, už v květnu mohou být vaše záhony i květináče mezi nejranějšími a nejštědřejšími a jaro vás rozhodně nezaskočí.
Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.
Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.