Plyn a dřevo jsou minulostí v Česku stále více domů v zimě topí téměř zadarmo i když to mnozí vůbec netuší

Zimní účty za vytápění citelně zatěžují rozpočty mnoha českých rodin. Ceny plynu, uhlí i elektřiny jsou v posledních letech nestabilní a topení dřevem vyžaduje čas, námahu a pravidelné zásoby. Právě proto stále více majitelů rodinných domů v Česku hledá alternativu ke klasickým zdrojům tepla.

Nabízí se logická otázka, zda je možné vytápět dům tak, aby člověk nebyl závislý na plynu, dřevu ani běžné elektřině a zároveň za teplo platil minimum. Odpověď zní, že ano, pokud se chytře využije energie z přírody. Hybridní systémy, které kombinují teplo ze slunce a elektřinu z větru, se v českých podmínkách stávají reálným řešením pro autonomní a úsporné vytápění.

Solární kolektor jak získávat teplo i v zimě

Plyn a dřevo jsou minulostí v Česku stále více domů v zimě topí téměř zadarmo i když to mnozí vůbec netuší

Častým omylem je představa, že zimní slunce je pro vytápění k ničemu. I když je den kratší, sluneční záření nese i v mrazivých dnech výrazné množství tepelné energie. Pro její využití se nehodí fotovoltaické panely, které vyrábějí elektřinu, ale solární termické kolektory určené přímo na teplo.

Princip fungování je poměrně jednoduchý. Na střeše nebo na pozemku se instalují panely s trubkami, ve kterých obíhá nemrznoucí kapalina. Slunce ji ohřívá a následně se přes výměník tepla předává získané teplo vodě v topném systému domu nebo do bojleru pro ohřev teplé vody.

Klíčovou součástí takového řešení je akumulace. Slunce pracuje hlavně přes den, ale topit je potřeba i v noci. Proto se používá velká a velmi dobře zateplená akumulační nádrž, někdy i o objemu několika tisíc litrů. Přes den se do ní ukládají přebytky tepla a v noci nebo během zataženého počasí se dům ohřívá z této zásoby.

V české praxi řada lidí začíná jednoduššími variantami. Například si sestaví základní vzduchový kolektor ze starých okenních rámů a plechu pro vytápění dílny nebo hospodářské místnosti. Takový krok pomůže pochopit princip a přináší první úsporu.

Větrná turbína jako pojistka pro období nepohody

Slabým místem čistě solárního systému bývají dlouhé týdny bez slunce, které se v české zimě občas objeví. V takových chvílích pomáhá vítr, který je v chladném období často silnější a stabilnější. Ve hybridním systému plní větrná turbína několik důležitých úloh:

  • Dodává elektřinu pro oběhová čerpadla a řízení systému, takže vytápění může fungovat nezávisle na zásuvce.
  • Slouží jako záložní zdroj tepla, protože když v akumulační nádrži ubývá energie, elektřina z turbíny může napájet topné těleso, které dohřívá vodu v zásobníku.

Jak to funguje dohromady hybridní systém v praxi

V reálném provozu se celý systém chová jako jeden chytrý celek. Za jasného zimního dne kolektory intenzivně ohřívají teplonosnou kapalinu a teplo se hned využívá pro vytápění domu a zároveň se ukládá do akumulační nádrže. V noci nebo při mírné oblačnosti dům topí z energie, která se během dne v nádrži nahromadila.

Pokud několik dní po sobě přetrvává zatažené počasí, zásoby tepla se postupně snižují. V tu chvíli se do hry zapojuje větrná turbína, která vyrábí elektřinu pro dohřev vody ve stejné nádrži. O všem rozhoduje automatika, která průběžně vyhodnocuje situaci a volí zdroj energie podle aktuálních podmínek.

Vyplatí se to z pohledu nákladů

Pořizovací náklady na hybridní systém jsou v Česku obvykle vyšší než u připojení na plyn nebo u instalace běžného kotle. Tento přístup se ale bere jako dlouhodobá investice, která může v čase dávat smysl:

  • Náklady na palivo po instalaci výrazně klesají, protože není nutné kupovat plyn, uhlí ani dřevo a výdaje se většinou omezují na občasnou technickou údržbu.
  • Při současných cenách energií se podobné řešení často vrací v horizontu zhruba 7 až 12 let a vzhledem k tomu, že technologie může sloužit 20 až 25 let, další roky přinášejí teplo téměř bez nákladů.
  • Velkou výhodou je energetická nezávislost, protože domácnost je méně citlivá na výpadky dodávek, skoky tarifů nebo růst cen.
  • Využití slunce a větru zároveň snižuje zátěž pro životní prostředí, což je v Česku stále častěji bráno v úvahu i při rozhodování o vytápění.

I když takový systém vyžaduje pečlivý návrh a výpočty podle konkrétního domu a lokality, pro ty, kteří chtějí dlouhodobě vyřešit otázku vytápění a zimních účtů, jde o jednu z nejperspektivnějších a nejrozumnějších cest.

Dušan Tomek
Condividi se ti è piaciuto