Silnější než popel kvasnice i hnůj v Česku takto přihnojují záhony přímo na sníh v únoru a na jaře je půda dvojnásob úrodná

Konec zimy není na první pohled typickým obdobím pro práci na zahradě, ale pro zkušené zahrádkáře a chalupáře v Česku je únor už dlouho důležitou přípravnou fází. Půda je ještě promrzlá, záhony působí prázdně a rýt nebo zapravovat hnojiva do studené země je náročné a často málo efektivní. Právě proto stále více lidí využívá postup, který pomáhá zlepšit úrodnost bez zbytečné námahy.

Jde o přihnojení přímo na sníh. Když se teplota začne zvedat a sníh taje, voda postupně přenáší živiny do vrchních vrstev půdy. Důležité je jen vědět, která hnojiva se pro tento způsob hodí a která je lepší nechat až na jaro.

Čím lze v únoru přihnojovat záhony na sněhu

Pro zimní přihnojování se nejčastěji používají organická nebo šetrná minerální hnojiva, která fungují právě při postupném tání sněhu:

Moučky, například dolomitická, která je v českých zahradách ceněná pro schopnost snižovat kyselost půdy a současně ji obohacovat o vápník a hořčík, přičemž může pomáhat i u cibulovin.
Kostní nebo rybí moučka, které jsou bohaté na fosfor posilující kořenový systém a často se používají pro rajčata papriky česnek i okrasné rostliny včetně růží.
Vyzrálý hnůj kompost rašelina nebo dřevěný popel, které je vhodné sypat spíše cíleně do brázd podél budoucích záhonů nebo ke kmenům stromů a keřů, protože při plošném rozhazování mohou být části živin odplaveny tající vodou.

Čemu je lepší se při hnojení na sněhu vyhnout

Ne všechna hnojiva jsou pro aplikaci v mrazu bezpečná nebo účinná. Komplexní minerální směsi je lepší používat až ve chvíli, kdy půda začne rozmrzat, a opatrnost je na místě zejména u přípravků s vyšším obsahem dusíku.

Amonný ledek a azofoska, které se v chladné půdě mohou chovat nevyzpytatelně a při oteplení mohou vést k rychlému příjmu dusíku rostlinami, proto je řada zahrádkářů odkládá až na jarní období.
Močovina, která se obvykle doporučuje zapravovat do půdy, protože při aplikaci na povrch může docházet k únikům amoniaku, což není pro budoucí výsadby ideální.

Hlavní pravidlo zimního přihnojování

Hnojiva je nejlepší aplikovat na tenkou vrstvu sněhu nebo v období aktivního tání. V takovém případě živiny pronikají do půdy rovnoměrněji a zároveň se méně smývají mimo pozemek. Tento postup se v českých zahradách a na zahrádkách používá proto, aby byla půda na jaře kyprá vyživená a připravená k výsadbě bez zbytečné fyzické zátěže.

About
Latest Posts

Dušan Tomek

Je český badatel a praktik alternativní medicíny, známý především svou prací v oblasti tradiční východní diagnostiky a ozdravných metod. Narodil se v roce 1954 a žije a působí v České republice.

Dušan Tomek je rovněž autorem knih a studijních materiálů věnovaných harmonii života, zdraví a dlouhověkosti. Ve svých textech se nezaměřuje pouze na léčbu, ale také na širší filozofický pohled na zdraví jako na výsledek rovnováhy těla, psychiky a životního stylu. Jeho knihy a kurzy oslovily jak odborníky, tak i širší veřejnost se zájmem o alternativní přístupy k sebepoznání a péči o zdraví.

Zvláštní místo v jeho zájmech zaujímá také každodenní praktická stránka života. Tomek se věnuje psaní a úvahám o užitečných řešeních pro domácnost a běžný život, přičemž vyhledává aktuální, jednoduché a často i ekologicky šetrné rady pro každodenní praxi. Tím navazuje na svou základní myšlenku, že zdraví a rovnováha nezačínají pouze terapií, ale především způsobem, jakým člověk žije každý den.